Únětický potok

Únětický potok, který se na roztockém katastru vlévá do Vltavy, není pozoruhodný pouze historickými mlýny. Informační cedule chráněného území Roztocký háj (najdete ji na pěšině ze Svojsíkových sadů k Maxmiliánce) sděluje základní údaje. Únětický potok, původně nazývaný Stativnice, je zhruba 15 km dlouhý, jeho povodí zaujímá rozlohu téměř 45 km² a průměrný průtok je 0,10 m³/s. Při stoleté vodě však může korytem potoka protékat údajně až 22 m³/s. Pro porovnání je to asi sedmina průměrného průtoku Vltavy.

Neměl jsem v ruce žádné povodňové projekty, ale prošel jsem celé údolí potoka a takových stavení, jako je roztocký Braunerův mlýn, se najde v Úněticích, Tuchoměřicích i jinde víc. Snad stavitelé počítali s tím, že stoletá voda se jim vyhne. Braunerův mlýn a další nízko položená stavení v Roztokách jsou proti stavbám při potoce ovšem v nevýhodě tím, že jej může zasáhnout i vzdutí z vltavské povodně. Rok 2002 byl krutým potvrzením.

Únětický potok má dvě zdrojnice. Obě pramení v nadmořské výšce zhruba 350 metrů. První z nich je Kopaninský (někde se píše také Kopanický) potok, který pramení na území hlavního města, pár desítek metrů za ulicí K letišti (jezdí po ní autobusy MHD), podtéká dálnici a protéká Přední Kopaninou, druhou zdrojnicí je vlastní Únětický potok, pramenící v Kněževsi a protékající pak Kněžívkou a Tuchoměřicemi. Obě větve jsou přibližně stejně dlouhé a jsou také zhruba stejně vydatné. Spojují se mezi Tuchoměřicemi a Statenicemi, v bažině zarostlé náletovým houštím (za pár let tu bude docela slušný jasanový les) poblíž místa zvaného Za Ovčínem. Od soutoku pak potok nepřijímá významnější přítok až ke Spálenému mlýnu, kde se do něho vlévá potok ze Suchdola. Ústí do Vltavy má nadmořskou výšku asi 180 metrů, takže na patnácti kilometrech Únětický potok zdolává výškový rozdíl téměř 200 metrů.

Před časem jsem psal, s jakým překvapením jsem pozoroval rybáře, kteří z nevalně vypadajícího koryta Únětického potoka vylovili několik ryb. Moje překvapení vycházelo také z toho, co si stále ještě můžete o vodě potoka přečíst na již zmíněné informační tabuli - voda je podle ní silně znečištěná (označovaná stupni III. až IV.) a jako významný znečišťovatel jsou vedle letiště, Černého Vola a Kněževsi výslovně jmenovány Únětice. Od roku 1982, kdy byly tyto cedule vyrobeny (čtu-li správně kód na jejich dolním okraji), se však dost změnilo. Tuchoměřice i Přední Kopanina postavily vlastní čistírny odpadních vod. Činnost omezil Velaz v Černém Volu. Zemědělci na okolních polích méně hnojí. Vody z části Suchdola a z Únětic jsou sváděny potrubím na roztockou čistírnu, která byla za velkých nákladů v roce 2003 uvedena do provozu. V Roztokách bylo odkanalizováno Tiché údolí. Všechny tyto změny se příznivě promítly do stavu vody v potoce.
Jedno nebezpečí však zůstalo. Ruzyňské letiště. Únik toxických látek z rozmrazovacích směsí z letiště způsobil 20.2.1999, podobně jako v roce 1995 (a patrně i vícekrát v minulosti), vyhynutí téměř všeho živého. Tato pohroma byla jedním z důvodů, proč se obce nějakým způsobem ohrožené provozem letiště (hlukem, přívalem vody ze zpevněných ploch i únikem jedovatých látek) spojily do svazku a zajistily již kvalitnější ochranu údolí.